Prožili jsme ne zrovna radostnou dobu, a byť se vše dosud nevrátilo a zjevně ani jen tak nevrátí do stavu před pandemií, nabýváme my Češi znovu určité míry optimismu. A začali jsme tak prý zase měrou vrchovatou důvěřovat i naší ekonomice. A pokud se prý bude pandemická situace zlepšovat i nadále, nelze vyloučit ani to, že se důvěra v naši ekonomiku ještě zvýší, byť už ne tak razantně, jak jsme toho svědky dnes.

V červnu vzrostla důvěra v naši ekonomiku v průmyslu ve srovnání s předchozím měsícem o 4,6 bodu, a byl v tomto ohledu dosažen – považte – dokonce nejlepší výsledek, tedy nejvyšší stupeň důvěry, za celou dobu po únoru 2011. Průmyslových podniků, které považují svoji celkovou poptávku jako více než uspokojivou, je stále víc a víc, a roste i počet podnikatelů očekávajících nárůst své výroby v následujícím čtvrt roce.

Průmyslové podniky jsou prý takto optimistické už po celé druhé čtvrtletí letošního roku, považují svou ekonomickou situaci za velmi dobrou, a roste i počet těch, které zaznamenávají růst poptávky.

V obchodnické branži vzrostla důvěra v naši ekonomiku o 5,4 bodu, v některých odvětvích služeb včetně bank o 4,9 bodu. A o 0,6 bodu se zvýšila důvěra i ve stavebních firmách, jakkoliv si tyto často doposud stěžují na nedostatečnou poptávku po jejich službách.

A spotřebitelé prý věří v českou ekonomiku o 2,7 bodu více než v květnu a klesá počet těch, kteří se obávají zhoršení své i celkové ekonomické situace. A jestli se tito něčeho bojí, je to hlavně zdražování.

Prostě se uvolnila mnohá z dřívějších pandemických omezení a dochází k oživení ve středo- a západoevropských ekonomikách. A to vzbuzuje naši důvěru.

Ovšem kdo ví, jak by to s tou důvěrou dopadlo, kdyby si tito všichni uvědomili, jak by to tu fungovalo, kdyby do toho stát na dluh nenapumpoval stovky miliard. Které bude třeba splatit.