Až do konce června jsme to měli v podstatě jednoduché. Když jsme šli na jakýkoliv nákup, vzali jsme si přiměřené množství nám všem notoricky známých bankovek, a bylo to. Karel IV. byl jako Karel IV., Komenský jako Komenský, Němcová jako Němcová, Palacký jako Palacký a Destinnová jako Destinnová.

Ale s tím je teď už konec. Jedinou nezpochybnitelnou sázkou na jistotu už je nám jenom tatíček Masaryk.

Ano, mluvím o bankovkách, které jsme až do konce června používali naprosto nevzrušeně. Protože jsme je rozeznávali už na první pohled a tyto nebyly navzájem zaměnitelné. Ale to už je bohužel minulost. Dnes už totiž musíme být o poznání ostražitější, kdykoliv dostaneme nějakou hotovost v podobě českých bankovek. Zatímco totiž bylo doposud jedno, jakou bankovkou platíme, teď už nám zůstaly v platnosti jen ty nejnovější, ty z poslední edice. Zatímco se starší vzory staly s výjimkou pětitisícovek neplatnými.

A to může být problém. Když se totiž podíváme na takové staré a nové bankovky, rozdíl sice relativně jednoduše poznáme už i jenom při pohledu na jejich proužek, ale přece jenom to chce se mimořádně koncentrovat. Víc, než na co jsme zvyklí. A pokud jsme ve spěchu nebo je kolem nás právě šero, případně jsme poněkud krátkozrací, je to nepříjemné.

Jistě, dostat některou ze starých a už několik dní neplatných bankovek nemusí být rozhodně tragédie, protože tím na rozdíl od přijetí zfalšovaných nebo pozměněných peněz nepřijdeme o její hodnotu, ale není to ani nic potěšujícího, protože už touto nezaplatíme a musíme tedy zamířit do nějaké banky, aby nám ji tam vyměnili. A stane-li se to za víc než dva roky, uspějeme s výměnou dokonce jen v ČNB.

Takže nám stát tímto rozhodnutím prokázal docela medvědí službu. Zejména těm, kteří si někde schraňují hotovost a pravidelně si ji nekontrolují. Protože se můžeme se starými bankovkami, jichž je mezi lidmi pořád ještě dost a dost, setkat kdykoliv. A navzdory vysoké inflaci tyto ještě nepozbyly tolik hodnoty, abychom je jednoduše lhostejně zahodili.