Lidé někdy dostanou nápad, že by se jim hodilo to či ono. Nebo se jim dejme tomu něco porouchá, a protože se bez toho nedá obejít, shánějí co nejdříve náhradu. A když na to zrovna nemají, napadne je skoro automaticky, že si na to někde půjčí. A protože to spěchá nebo se jim nechce moc dlouho ztrácet čas, sáhnou nejednou po té první půjčce, která se jim nabízí a která působí na první pohled výhodným dojmem.

Ovšem není půjčka jako půjčka. A tak jsou tu nejen nabídky výhodné, ale i možnosti krajně nevýhodné nebo i skrytě nevýhodné. A proto by se měl člověk vždy nejprve zamyslet a až pak si případně někde zažádat, když už to nejde jinak.

Protože je tu nejedno potenciálně hrozící riziko.

Když se někde nabízejí dejme tomu úroky od jisté výše, dá se předpokládat, že většinou u právě takových úroků nezůstane. To se jenom reklamně využívá ta nejlevnější alternativa, jež je ale dostupná běžně jenom těm, kteří si půjčují velké peníze s dlouhou dobou splatnosti. U menších a kratších půjček pak tato cifra narůstá, a to třeba i znatelně.

Pak je vcelku běžnou praxí i to, že se nabízejí různé podmínky i různým žadatelům. Čím je zájemce o půjčku prokazatelně schopnější tuto splácet, tím spíše a tím výhodněji se mu i půjčuje.

Mimo úroků je pak záhodno zajímat se i o poplatky u té které nabídky. Někde se totiž vyžadují třeba i poplatky za sjednání úvěru či jeho vedení, a to může i půjčku s nízkým úrokem citelně prodražit a třeba i učinit nezvladatelnou.

A rozhodně bychom se asi měli vyhýbat i takovým formám úvěrů, které se získávají velice snadno. A to nejen proto, že jde někdy třeba o předražené nabídky nebankovního sektoru, ale i proto, že příliš snadné využívání nabídek typu kreditní karta, kontokorent nebo revolvingový úvěr svádí ke zbytečnému utrácení, jež se může prodražit, a to zcela zbytečně.