Mohlo by se vám zdát hloupé, pokládat si otázku, co že to vlastně jsou peníze. Ale navzdory tomu, že se našinci zdá na první pohled taková otázka naivní, ve skutečnosti je to velice zásadní téma.

Když se nad tím totiž zamyslíme, mohl by k nám hypoteticky přijít kdokoliv, předložit nám cokoliv a žádat si za to určitou protislužbu. A kdybychom se spolehli na jeho tvrzení, že to, co nám dává, skutečně jsou peníze, mohli bychom se lehce spálit.

A proto se musí velice dobře vědět, co to peníze jsou a jakou mají hodnotu. Protože právě peníze jsou tím, co určitou hodnotu imaginárně vyjadřuje. A proto není všechno, co se kolem nás vyskytuje, penězi.

Peníze jsou jenom to, na čem se určitá společnost ujednotila. Určitá skupina lidí, obvykle obyvatelstvo jedné společné země, se prostě dohodne na tom, co se tu bude na finančním trhu používat, a je tu nějaká dostatečně významná instituce, jež hodnotu toho, čemu se říká peníze, garantuje. Teprve pak totiž mohou peníze fungovat jako peníze, teprve pak lze těmito platit, protože teprve pak každý, komu jsou nabízeny, ví, co za ně následně může od ostatních požadovat.

Měna určitého státu (nebo případně skupiny států) se pak jak známo dělí na bankovky a mince či nějakou formu bezhotovostního platebního styku. Z čehož má všechno svoji poněkud specifickou funkci.

Mince jsou kousky kovu, které mívají zpravidla nižší hodnotu než bankovky, jež mohou být z nejrůznějších materiálů připomínajících papír. Bankovky jsou pak vyšší hodnoty, a kromě již zmíněného specifického papíru se vyznačují i různými bezpečnostními prvky, jež mají bránit jejich falšování. A bezhotovostní platby pak fungují stejně jako peníze hotové, pouze s tím rozdílem, že jde o něco nehmotného.

Ale to přece všichni víme. Stejně jako víme, k čemu všemu mohou být peníze dobré.

A co je na penězích to nejdůležitější? No, co asi? Přece to, abychom jich měli, pokud možno, vždycky dost.