I když jsou naše peníze v posledních letech na první pohled všechny tytéž, přesto se mezi nimi nacházely a dodnes dají najít i určité rozdíly. A právě tyto rozdíly mohou stát za tím, co nám v dnešní době může poněkud zkomplikovat život. Naše bankovky, na první pohled skoro nerozeznatelné jedna od druhé, se totiž lišily a dodnes liší v tom, kdy byly vydány. A každá jejich emise byla nepatrně specifická. Což nám obyčejným lidem obvykle nevadilo. Ať jsme zaplatili tou anebo onou bankovkou, vždy jsme dostali totéž.
Ale někomu ty drobné rozdíly, jež mezi jednotlivými emisemi našich bankovek existovaly, přece jenom vadily. A to natolik, že bylo rozhodnuto o skončení platnosti starší emise českých bankovek. A s počátkem tohoto měsíce, tedy července, tak zůstaly v platnosti jen jedny z takových bankovek. Ty nejnovější, ty s nejširším proužkem a několika dalšími odlišnostmi ve srovnání s bankovkami staršími.
Že prý to tak bude jednodušší. Že prý s jediným modelem bankovek (s výjimkou pětitisícovek, jež zůstanou v platnosti všechny, byť neznámo, proč zrovna ony) bude klid, protože už někteří lidé nebudou řešit dilema, zda jsou všechny tyto bankovky vůbec ještě platné. Což nebudou. Ale rozhodně se tím našim lidem právě neusnadní život. Nebudeme sice muset zmatkovat, zda některé bankovky platí nebo ne, ale o to více si je budeme muset při každé transakci prohlížet. A to proto, abychom nedostali ty, které už jsou prostě dnes neplatné. Což se nepozná zase až tak snadno, zejména v případě lidí s horším zrakem, protože – jak zaznělo – jsou rozdíly mezi platnými a neplatnými bankovkami vlastně nepatrné.
Protože bychom měli v tuto chvíli aspoň to štěstí v neštěstí, že by nám je vyměnili v nějaké bance. Ovšem i to jednou skončí, a od půlky července 2024 s nimi uspějeme už jen v České národní bance. Kam se povleče každý, komu zůstane takový černý Petr v ruce. A kdo nebude chtít hodnotu propadlých peněz oželet. Což je ale našim bankéřům a politikům jedno.